Vanilkový extrakt

Tato stránka vznikla jako doplněk poměrně netradičního dárku, který jste ode mně dostali. Vanilkový extrakt bohužel není v našich končinách tak obvyklý artikl jako vanilkový cukr.

Doufám, že vám bude tato stránka inspirací a pomocníkem.

Stručná historie vanilky

Vanilka je fermentovaná tobolka (nesprávně lusk) některých druhů orchideí rodu Vanilla, zejména pak vanilovníku plocholistého (Vanilla planifolia), původem z Mexika. Orchideje rodu Vanilla jako jediné nesou plody v podobě tobolek.

Do Evropy byla poprvé dovezena v první polovině 16. století a stala se velmi žádanou. Původní druh však nebylo možno opylovat mimo její přirozené prostředí, a proto bylo až do poloviny 19. století výhradním producentem Mexiko (což znamenalo celosvětový monopol pro Španělsko).

Objevení metody umělého opylování v druhé polovině 19. století dovolilo rozšířit jeho zemědělské pěstování i do jiných kolonií (Madagaskar, Réunion, Komory, Tahiti, atd.)

Vanilkový extrakt vs. vanilkový cukr

V naší zemi je velmi rozšířeným artiklem vanilkový cukr, ať již v podobě cukru obohaceného ethyl-vanilinem (umělou náhražkou vanilinu obsaženého ve vanilkových tobolkách) nebo doma vyráběného cukru za pomoci vanilkové tobolky vložené do nádoby s cukrem. Vanilkový extrakt se však od obou forem vanilkového cukru podstatně liší.

Onou podstatnou změnou je výměna cukru za ethanol (alkohol). Vanilková chuť totiž vyžaduje nosné médium. Zatímco v Evropě je velmi rozšířené použití cukru, v Americe je hojně využívaný alkohol, neboť se zdá, že lépe uvolňuje jednotlivé chuťové složky (cca 200) ve vanilkových tobolkách obsažené.

S touto změnou také souvisí jiné použití extraktu, protože vanilkový cukr je sám o sobě sladidlem, kdežto vanilkový extrakt nikoliv.

V případě exktraktu je dobré mít na paměti dvě věci:

  1. při ochutnávání je dobré rozředit trochu extraktu v plnotučném mléce, neboť při přímém ochutnání jsou chuťové buňky přesycené alkoholem a vanilková chuť se ztratí;
  2. použití příliš velkého množství extraktu má za následek zhořknutí pokrmu, což při použití vanilkového cukru zpravidla nehrozí.

Výroba vanilkového extraktu

Výroba vanilkového extraktu je relativně jednoduchou záležitostí — tobolky se podélně rozříznou, vloží do láhve a zalijí alkoholem, v poměru 25 tobolek na litr alkoholu (35%). Použitím menšího množství vanilky nezískáte vanilkový extrakt, ale spíše vanilkou ochucený alkohol (zpravidla vodku). Výše uvedené množství odpovídá normě americké "Food and Drug Administration" (viz. odkaz výše).

Tobolky se takto luhují 6 měsíců a v průběhu je radno láhev několikrát týdně protřepat, nemíchat. ;)

Skladování a životnost extraktu

Vanilkový extrakt je v tomto ohledu podobný červenému vínu, stářím by měl získávat na kvalitě (odpustím si zde elaborát na téma: "archivní víno není žádnou výhrou v lotýnce," neboť jde o osobní pohled na věc).

Každopádně doporučuji skladovat lahvičku s extraktem na nějakém chladném, temném místě. Přímé slunce, extrémní teploty nebo přílišná vlhkost mu svědčit nebudou.

Závěrem

Snažil jsem se zde srozumitelně sepsat základní informace o vanilkovém extraktu, jeho použití a skladování. Pokud jsem něco opomněl, nebo pokud máte nějaký dotaz, napište mi, pokusím se na váš dotaz odpovědět (a případně jej přidat sem do textu).

Naposledy upraveno: 31.12.2008


© 2008 Michal "Wejn" Šafránek, reprodukce v jakékoli formě je možná pouze se souhlasem autora