Tato stránka vznikla jako doplněk dárečku, který jsi ode mně dostal(-a). Stříbrné mince bohužel v našich končinách nepatří mezi obvyklý artikl, a zejména pak ne mezi populární investiční nástroje. K tomu se ale dostaneme.
Doufám, že ti bude tato stránka inspirací a pomocníkem.
Záměrem dárku, mimo podarování samotného, je poukázat na rozdíl mezi věcí, která má vnitřní hodnotu (drahé kovy) a věcí, která má hodnotu pouze dokud v ní lidé věří (měna krytá pouze reputací).
V krabičce tedy na podloží ekonomické zimy vyrůstá z pozůstatků papírové měny stříbrná mince — věc trvalé hodnoty.
Protože stříbro, jako jediné z drahých kovů, koroduje, je mince uzavřena v plastovém obalu. Ten korozi výrazně zpomalí.
Kromě silné alergie na síru, která způsobuje korozi, má stříbro několik vlastností, které jej činí velmi používaným v průmyslu. Jde totiž o nejlepší vodič tepla a elektrické energie. Dále má antibakteriální účinky, proto je v církvi využíváno pro výrobu svěcené vody (a jinde pro antibakteriální povrchy např. ledniček).
Dá se říci, že každým rokem přibývá množství nových patentů využívajících stříbro.
Paper money eventually returns to its intrinsic value — zero.
Lidstvo od počátku výměnného obchodu hledalo způsob, pomocí kterého ustavit etalon cen a médium výměny.
Ten byl nalezen v podobě peněz, což je instrument který sice v různé době znamenal různé věci, ale donedávna splňoval několik základních vlastností:
Tradičně se, po tisíce let, v této roli využívaly drahé kovy, neboť splňují všechny výše uvedené vlastnosti.
Ještě v minulém století se běžně používaly papírové peníze (bankovky) kryté a volně směnitelné za zlato — hodnota peněz byla pevně definována určitým množstvím zlata (zlatý standard).
Bohužel zásadní ránu poctivým penězům udělily Spojené státy americké zrušením konvertibility dolaru na zlato v roce 1971 prezidentem Richardem Nixonem.
Od té doby jsou převodní kurzy světových měn definovány plovoucím kurzem a tedy do jisté míry i intervencí centrálních bank.
Navíc díky absenci krytí bankovek jakoukoliv vnitřní hodnotou nelze již mluvit o etalonu cen. Vetšina lidí již určitě zaslechla slovo "inflace", což není nic jiného než zvýšení objemu peněz v oběhu. Důsledkem takové akce je mimo jiné snížení hodnoty původních peněz (důsledkem čehož je zvýšení cen).
Smutným faktem také zůstává, že bez výjimky každá nekrytá měna skončila buď zánikem nebo hyperinflací. Hyperinflace je stav, kdy zmizí důvěra v danou měnu a tato ztrácí svojí hodnotu rychleji, než ji centrální banka stačí tisknout. Eventuelně dosáhne její hodnota téměř nuly.
Ať už čeká naší měnu hyperinflační epizodka, či nikoliv, je z mého pohledu poměrně nepodstatné. Díky všudypřítomné inflaci (pro ilustraci — inflační cíl ČNB další rok je zhruba 2–3%) nemá totiž z dlouhodobého pohledu smysl spořit nebo investovat pomocí instrumentů založených na papírových (tedy ničím nepodložených) měnách.
Proto jsem toho názoru, že dokud se lidstvo nevrátí pokorně k nějaké formě poctivých peněz (jejichž hodnotu nelze likvidovat inflací a okrádat tak v tichosti jejich držitele), jsou jedinou široké veřejnosti přístupnou možností dlouhodobé investice právě drahé kovy, zejména pak zlato a stříbro.
Téma investice do drahých kovů je natolik obsáhlé, že jej zde nebudu více rozebírat. Pokud máš zájem, můžeme ho probrat osobně.
Snažil jsem se zde srozumitelně sepsat pár základních informací o stříbře, peněžním systému, inflaci, atp. Bohužel toto téma není záležitost na jednu stránku, ale spíš na několik knih. Pokud jsem však něco zásadního opomněl, nebo pokud máš nějaký dotaz, napiš mi, pokusím se na tvůj dotaz odpovědět (a případně ho přidat sem do textu).
Naposledy upraveno: 25.12.2009